Jímka: jedno slovo pro pět různých nádrží, a jen u jedné z nich vám hrozí pokuta
- Úřední jazyk a jazyk e-shopu se rozcházejí: vodní zákon č. 254/2001 Sb. používá termín bezodtoková jímka, česká norma ČSN 75 6081 se jmenuje Žumpy, a prodejci obojí označují za synonymum. Pod stejným slovem se přitom prodává i vsakovací jáma, nádrž na dešťovou vodu a přečerpávací šachta.
- Vsakovat splašky nesmíte: § 38 odst. 9 vodního zákona říká, že přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno, a výjimečné vsakování přes půdní vrstvy u staveb pro bydlení nesmí celkově přesáhnout 15 m3/den. Dešťovou vodu naopak vsakovat musíte: vyhláška 501/2006 Sb. ji nařizuje řešit přednostně jejich vsakováním a žádá koeficient vsakovací plochy nejméně 0,4 u samostatného rodinného domu a 0,3 u řadového.
- Pokuta za nelegální vsak má tolik hodnot, kolik webů si otevřete: metodika ministerstva uvádí do 100 000 Kč pro fyzickou osobu a do 500 000 Kč pro podnikatele, § 125a mluví u právnických osob až o 5 000 000 Kč, a prodejci nádrží píší 20 000, 50 000, 100 000, 500 000 i 1 000 000 Kč.
- Ceny desetikubíkové jímky: beton od 31 000 Kč bez DPH do 45 190,00 Kč bez DPH u běžných prodejců, ale 96 700,78 Kč s DPH u kruhové žumpy od výrobce. Plast k obetonování 17 900 Kč za 4 m³ a 21 650 Kč za 6 m³, dvouplášťová hranatá 41 800 Kč za 6 m³. Poklop podle třídy zatížení: A15 2 175,58 Kč, B125 3 483,59 Kč, D400 6 439,62 Kč, E600 6 788,10 Kč s DPH.
- Obetonování má u každého výrobce jiný předpis: jeden píše po vrstvách cca 50 cm denně, druhý max. 20-30cm denně a u nádrží nad 5 m³ jen 20cm. Hladina vody uvnitř má být o 10 cm, o 20-30cm nebo o 30 cm výš než beton, podle toho, čí návod čtete. Zkoušku vodotěsnosti řeší ČSN 75 0905: 30 minut pro plastové a 96 hodin pro betonové žumpy.
Betonová nádrž bez odtoku pro splašky. Plastová nádrž na dešťovou vodu. Vsakovací jáma z geotextilie a štěrku. Přečerpávací šachta s čerpadlem. Kondenzační jímka pod kotlem. Všechny se v českém e-shopu prodávají pod slovem jímka a jediné, co je spojuje, je tvar díry v zemi. Mezi dvěma z nich přitom vede právní hranice: jednu musíte nechat pravidelně vyvézt a doklady schovávat dva roky, druhou vám vyhláška naopak přikazuje postavit.
Prodejci píší, že jímky jsou „Stejné jako žumpy, jde o synonymum“, a popisují je jako „Jednokomorové rezervoáry shromažďující odpadní vodu a splašky, nemají odtok“. Vodní zákon č. 254/2001 Sb. ale používá termín bezodtoková jímka a česká technická norma ČSN 75 6081 nese název Žumpy. Odborná definice zní: „Žumpa je vodotěsná a plynotěsná podzemní jímka (nádrž) bez odtoku, ve které jsou shromažďovány splaškové odpadní vody z domu.“
Vodotěsná a plynotěsná. To nejsou vlastnosti nádrže, to jsou požadavky, které se dají zkoušet a neuznat. Septik je pak třetí věc, ne varianta jímky: „průtoková nádrž, která odpadní vodu nejen shromažďuje, ale rovnou ji mechanicko-biologicky čistí“, obvykle o dvou nebo třech komorách, ve kterých „odpadní vody protékají jednotlivými komorami, tím dochází k jejich částečnému čištění a usazování kalu“.
Ne když se naplní, ale když k ní přibude přepad. Přepad ze septiku do trativodu, hadice z pračky svedená do drenáže, dešťový svod napojený do nádrže: v každém z těch případů se z povolené stavby stává nepovolené vypouštění, aniž by se s nádrží cokoli stalo. Hranicí není objem ani hloubka, ale původ vody, která do objektu teče.
Napište do vyhledávače slovo jímka a dostanete pět různých staveb. Betonovou nádrž bez odtoku, do které teče záchod. Plastovou nádrž na dešťovou vodu. Vsakovací jámu z geotextilie a štěrku. Přečerpávací šachtu s čerpadlem. A kondenzační jímku pod kotlem. Jediné, co mají společné, je tvar díry v zemi.
To by nevadilo, kdyby šlo jen o slovíčkaření. Jenže mezi dvěma z těch pěti staveb vede právní hranice, na které se dá dostat pokutu: nádrž, kterou musíte nechat pravidelně vyvézt a doklady o tom schovávat dva roky zpátky, se v e-shopu jmenuje stejně jako jáma, kterou vám vyhláška naopak přikazuje postavit. Rozdíl je v tom, co do ní teče.
Co je jímka podle zákona a co podle e-shopu
Prodejci nemají důvod věci komplikovat a říkají to rovnou: jímky jsou „Stejné jako žumpy, jde o synonymum“, a jde o „Jednokomorové rezervoáry shromažďující odpadní vodu a splašky, nemají odtok“. Jiný popisuje jímku jako „stoprocentně bezodtokovou podzemní nádrž, která nemá žádný odtok ani filtrační systém. Jejím jediným účelem je odpadní vodu zadržet“.
Úřední jazyk je jinde. Vodní zákon č. 254/2001 Sb. používá důsledně termín bezodtoková jímka, zatímco česká technická norma ČSN 75 6081 nese název Žumpy. Odborná definice podle té normy zní, že „Žumpa je vodotěsná a plynotěsná podzemní jímka (nádrž) bez odtoku, ve které jsou shromažďovány splaškové odpadní vody z domu“. Všimněte si dvou slov, která v obchodním popisu chybějí: vodotěsná a plynotěsná. To nejsou vlastnosti nádrže, to jsou požadavky, které se dají zkoušet a neuznat.
Septik je pak třetí věc, ne varianta jímky. Popisuje se jako „průtoková nádrž, která odpadní vodu nejen shromažďuje, ale rovnou ji mechanicko-biologicky čistí“, obvykle rozdělená do dvou nebo tří komor, ve kterých „odpadní vody protékají jednotlivými komorami, tím dochází k jejich částečnému čištění a usazování kalu“. Rozdíl mezi nimi rozebírá co je septik, právní režim bezodtokové nádrže pak žumpa a povolení septik a povolení.
Uživatelé fóra to shrnují stručněji než kterýkoli katalog.
Zdravím, taky jsem ted řešil něco podobného. Při otázce jímka vs. septik vyhrává jasně septik. Když si vezmete, že jímka je uzavřená nádoba, která se plní, musíte ji fakt hodně často vyvážet, jak tu píší ostatní. Zajímavou variantou je ovšem septik. Nejčastěji jsou tříkomorové. Pokud je septik samonosný, není jej ani potřeba obbetonovávat (já to ale stejně udělal - jistota je jistota). Septiky pak nechává sedimentovat odpadní vodu ve svých komorách. V podstatě pak už jen hlídáte stav bakterií v septiku a v případě potřeby je doplňujete. Po mém prozkoumání jsem se o tom rozepsal přímo tady:
TZB-info, diskuze „Jímka-žumpa svépomocí“Vsakovací jímka: jedna je zakázaná, druhá povinná
Tady je ta hranice. Vodní zákon v § 38 odst. 9 říká bez výjimky, že „Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno.“ Vsakování přes půdní vrstvy je možné jen výjimečně, v povolovaném režimu, a u staveb pro bydlení je omezeno tak, že „nesmí celkově přesáhnout 15 m3/den“. Hydrogeologický posudek k tomu přidává podmínku, kterou svépomocné řešení skoro nikdy nesplní: dno vsakovacího prvku musí být „minimálně 1,0 m nad nejvyšší hladinu podzemní vody“.
Se srážkovou vodou je to přesně obráceně. Podle § 5 odst. 3 vodního zákona jsou stavebníci povinni „zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek“, a vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území v § 20 odst. 5 nařizuje řešit dešťové vody „Přednostně jejich vsakování“. Tatáž vyhláška v § 21 odst. 3 stanovuje závazné koeficienty vsakovací plochy: u samostatného rodinného domu „nejméně 0,4“ a u řadového domu „0,3“ z celkové výměry pozemku. Možnost vsakování má podle ČSN 75 9010 posoudit geolog.
Dvě věty ze dvou paragrafů téhož zákona, které si neodporují, ale znějí opačně, protože mluví o jiné vodě. A protože se obě stavby v e-shopu jmenují jímka, dopadá to takhle:
Jak ušetřit spoustu peněz?Vytvořit si vsakovací jímku nejlevnějším a zároveň nejjednodušším i nejúčinějším způsobem z plastových palet.Palety jednoduše vyskládáte do jámy,pak překryjete geotextílií,zasypete zeminou A JE TO!Nahradíte tím spoustu komerčně nezajímavých řešení a navíc ušetříte hooodně peněz,času i shánění.Palety plastové pro vsakovací jímky mám v rozměrech 12cm vysoké a 100 x 120cm plochy (nebo i 110 x 110cm).Tyto speciální palety pro vsaky jsou se spodní propojovacím systémem proti možnosti deformací.Ceny od 120 do 200,-Kč. podle množství a kvality.Palety jsem koupil v Ústeckém kraji na lounsku.Kontakt na prodejce 602447744 .
TZB-info, diskuze „vsakovací jímka“Ten návod je technicky správný a právně nepoužitelný, pokud do jámy teče cokoli jiného než déšť ze střechy. Sám o sobě neškodí: palety, geotextilie a zásyp jsou standardní vsakovací blok pro srážkovou vodu. Škodí to, že v diskuzi nazvané vsakovací jímka nikde nezazní, čí voda tam smí. Jak se počítá vsakovací zkouška, ukazuje nástroj na vsakovací zkoušku, a co dělá půda s vyčištěnou vodou popisuje zemní filtr.
Co do té nádrže poteče. Splašky ze záchodu a koupelny znamenají bezodtokovou jímku s doklady o vývozu a zákazem jakéhokoli přepadu. Voda ze střechy znamená vsakovací objekt, který po vás naopak vyhláška chce. Stejné slovo, jiná stavba, jiný úřad. Kdo si tuhle otázku nezodpoví před objednávkou, řeší ji později s vodoprávním úřadem.
Technologický předpis obetonování od dodavatele nádrže. Údaj o nejvyšší hladině podzemní vody na pozemku. Třídu zatížení poklopu podle toho, co po něm pojede. Tři věty na papíře stojí nula korun a rozhodují o tom, jestli nádrž za třicet tisíc vydrží dvacet let.
Že vsakovací jímka je levná varianta žumpy. Není to varianta, je to jiná stavba pro jinou vodu. Druhá nejdražší je poklop vybraný podle průměru místo podle třídy zatížení. Třetí je představa, že obetonování vyřeší parta na místě: když jeden výrobce píše 50 cm denně a druhý 20, je to prázdné místo, které musí vyplnit výpočet.
Co do nádrže poteče, jak vysoko sahá podzemní voda a co pojede po poklopu. Odpovědi na ně určí typ stavby, materiál i třídu poklopu, a všechny tři se dají zjistit dřív, než se objedná bagr. Kdo je odloží na den výkopu, rozhoduje se pod tlakem a obvykle podle toho, co je zrovna skladem.
Pokuta: pět prodejců, pět různých čísel
Když si vyberete pět webů, které nádrže prodávají, dostanete pět horních hranic pokuty za nelegální trativod nebo přepad. Jeden píše 20 000 Kč pro fyzickou osobu, druhý 50 000 Kč, třetí 100 000 Kč, čtvrtý až 500 000 Kč pro fyzickou osobu a 1 000 000 Kč pro právnickou.
Oficiální čísla jsou jen dvě. Metodika Ministerstva životního prostředí uvádí pro fyzické osoby pokutu do 100 000 Kč a pro právnické osoby či podnikatele do 500 000 Kč. Vodní zákon v § 125a uvádí u právnických osob sankci až 5 000 000 Kč, což je horní hranice sazby, ne obvyklá pokuta.
Rozdíl mezi 20 000 a 500 000 Kč u téže osoby a téhož skutku není nepřesnost, je to prodejní argument. Prodejce, který chce prodat nádrž, číslo nadsadí; prodejce, který chce působit uměřeně, ho podsadí. Ani jeden vás ale nezastupuje před vodoprávním úřadem. Přehled sankcí u nepovolené nádrže rozebírá pokuta za septik a co dělá úřad při kontrole vývoz septiku.
Ceny: beton, plast a poklop
U betonové desetikubíkové jímky se ceny liší trojnásobně podle toho, koho se ptáte. Internetoví prodejci nabízejí jednokomorovou 10 m3 za „31 000 Kč bez DPH“ a dvoukomorovou za „33 000 Kč bez DPH“, jiný dvoukomorovou za „36 000 Kč“ bez DPH, další jednokomorovou za „34.500,-kč“ a dvoukomorovou za „35.000,-kč“. Regionální prodejce chce za 10m3 „45 190,00“ Kč bez DPH, tedy „54 678,00“ Kč s DPH, a další nabízí 10 m3 za „45 900 Kč“ s DPH. Ceníkový výrobce je jinde: kruhová žumpa o objemu 10,6 m3 stojí „96 700,78“ Kč s DPH a dvoukomorová o 8,0 m3 dokonce „100 676,84“ Kč s DPH. Dvoukubíková jímka vyjde na „20.000,-kč“.
Plast je levnější v okamžiku nákupu a dražší v okamžiku osazení. Kruhová jímka k obetonování stojí „17 900 Kč“ ve 4 m³ a „21 650 Kč“ v 6 m³, ale dvouplášťová hranatá téhož objemu už „41 800 Kč“ a dvouplášťová 9 m3 „55 055 Kč“ s DPH. Slovo k obetonování v názvu produktu není doplněk, je to podmínka funkce, a beton kolem nádrže se do ceny nepočítá.
Poklop se kupuje zvlášť a řídí se třídou zatížení, ne průměrem. Ceny výrobce s DPH: A15 za „2 175,58“ Kč, B125 za „3 483,59“ Kč, D400 za „6 439,62“ Kč a plastový D400 s rámem za „9 836,09“ Kč, E600 za „6 788,10“ Kč. U jednoho prodejce stojí příplatek za litinový poklop B125 rovných „6000kč“. Třídu vyberte podle toho, co po poklopu pojede: A15 unese chodce, B125 osobní auto, D400 nákladní.
Obetonování a vztlak: tři návody, tři čísla
Prázdná nádrž ve výkopu je plovák. Norma ČSN 75 6081 to říká přímo: konstrukce musí odolávat „při umístění částečně pod hladinou podzemní vody také vztlaku podzemní vody“. Výrobci to řeší obetonováním, ale každý jinak.
Podkladní deska: jeden výrobce žádá „vytvořit armovanou základovou betonovou desku o síle 15 cm“, druhý desku „o výšce 15cm“ z betonu třídy „C 16/20“ s armaturou „(kari sítě o síle min. 8mm)“, odborná učebnice mluví o „podkladní beton B12.5“. Rychlost betonáže: jeden píše, že „Obetonování se provádí po vrstvách cca 50 cm denně“, druhý předepisuje „max. 20-30cm denně“ a dodává, že „U produktů o objemu nad 5m3 se doporučuje denní obetonování v max. výši 20cm“. Rozdíl mezi 50 a 20 centimetry za den je u desetikubíkové nádrže rozdíl mezi třemi a osmi dny práce.
Hladina vody uvnitř nádrže při betonáži má stejný osud. Jeden návod vyžaduje, „aby úroveň hladiny byla minimálně o 10 cm vyšší než úroveň vnějšího betonu“, druhý plnit tak, „aby hladina vody v nádrži byla vždy min. 20-30cm nad úrovní zásypu“, třetí u dvouplášťových nádrží píše, že „Hladina vnitřní vody a vnější zeminy musí být vždy zhruba o 30 cm výše než hladina litého betonu“. Zásyp má být podle učebnice „zhutněný zásyp (zrna do 30 mm)“ a podle výrobce ze zeminy „bez ostrých kamenů“.
A pak je tu poznámka, kterou v žádném katalogu nenajdete: jeden výrobce sám píše, že „Produkty k obetonování se nedoporučují k instalaci v místech výskytu spodní vody“. Tedy přesně tam, kde obetonování potřebujete nejvíc. Na fóru to jeden stavebník dopočítal a rozhodl se jinak.
Já mám dno jímky (žumpy) ve 3,5 m a hladinu vody jsem měl zhruba ve dvou metrech. Spodní dva metry naštěstí (nemusel jsem pažit) bohužel (šlo to jenom kangem) pískovcová skála. Po provedení příslušného výpočtu (těleso ponořené do kapaliny) bylo pro mne nejlepším řešením objednat žumpu betonovou. Co si vzpomínám tak mně to dokonce vycházelo tak, že než si sedne a přilepí se ke dnu tak jsem do ní musel napustit asi půl metru vody aby nevyplavala.
DŮMACHALUPA.cz, diskuze „Jímka v místě s vysokou hladinou spodní vody“Ve stejné diskuzi zaznělo doporučení, které převádí celý spor o centimetry na jednu větu objednávky.
Pokud budete obetonovávat plastovou jímku, pak vyžadujte po dodavateli plastové jímky, aby Vám dal přesný techonologický předpis jak postupovat a přiložil projektovou dokumentaci zpacovanou statikem, který betonové obetonování spočítal... Jinak je to pouze výmysl dodavatelů palstových jímek, jak prodat něco, co nění určeno do podmínek a zatížení podzemní vodou... Je třeba ptát se co se stane, když jímka praskne... aby Vám dodavatel plastové jímky neřekl, že stavební připravenost byla Vaše věc...
DŮMACHALUPA.cz, diskuze „Jímka v místě s vysokou hladinou spodní vody“Rozdíl mezi plastem a betonem obecně řeší plastový nebo betonový septik, objem podle domácnosti spočítá nástroj na objem nádrže.
Zkouška vodotěsnosti a doklady, které schováváte dva roky
Vodotěsnost se podle ČSN 75 0905 zkouší před zásypem zeminou a norma dává i časy: „Tento čas je pro plastové žumpy 30 minut a pro betonové žumpy 96 hodin. Doporučená doba zkoušky je 48 hodin. Únik vody se zjišťuje vždy po uplynutí 24 hodin.“ Rozdíl mezi půlhodinou a čtyřmi dny není nedůslednost normy, je to rozdíl mezi materiálem, který buď těsní, nebo ne, a materiálem, který nasákne. Provoz na tom nekončí: podle expertní zkušebny musí provozovatelé podle § 39 vodního zákona ověřovat těsnost netlakových nádrží a jímek v předepsaných periodách, obvykle min. 1x za 5 let.
Vývoz zákon nefrekventuje, ale eviduje. Podle § 38 odst. 8, ve znění účinném od 1. 1. 2021, platí, že „Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování odvozem na čistírnu odpadních vod a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí předložit doklady o odvozu odpadních vod za období posledních dvou kalendářních let.“ Doklady, ne frekvence. Kdo vyváží často a papíry vyhazuje, je na tom před úřadem hůř než ten, kdo vyváží zřídka a schovává je.
Ceny za odvoz se počítají po výjezdech, ne po metrech. Fekální služba účtuje „3 192 Kč za 3 m³“ a „3 976 Kč za 10 m³“, což znamená, že poloprázdná jímka je nejdražší způsob, jak si nechat odvézt vodu. Veřejný provozovatel účtuje za vývoz do „5 m³“ podle pásem od „2 880 Kč“ v prvním pásmu do „4 430 Kč“ ve třetím, tedy podle vzdálenosti na čistírnu. Kolik to dělá za rok, spočítá nástroj na vývoz.
Z vlastní zkušenosti nedoporučuji žumpu.Vývoz opravdu co 3 týdny.Cena za fekal vysoká.Plastové žumpy nejsou taky nejoptimálnější-poškození spodní vodou,rozpínavosti jílu atd.Určitě je lepší žumpa sklolaminátová.Zkuste najít jiné řešení(ČOV,tlak.kanalizace..)
TZB-info, diskuze „Jímka-žumpa svépomocí“Slovo jímka je v češtině obal na pět různých staveb a přesně proto se kolem něj drží tolik pověr. Nejdražší z nich je přesvědčení, že vsakovací jímka je levná varianta žumpy. Není to varianta, je to jiná stavba pro jinou vodu, a jediné, co obě spojuje, je díra v zemi. Druhá nejdražší je víra v poklop podle průměru místo podle třídy zatížení, protože poklop A15 za dva tisíce vypadá na fotce stejně jako D400 za šest a praskne pod prvním autem. A třetí je představa, že obetonování je detail montáže, který vyřeší parta na místě. Když jeden výrobce píše padesát centimetrů denně, druhý dvacet, a třetí vám k tomu prodá nádrž s větou, že do spodní vody se nedoporučuje, není to spor odborníků, je to prázdné místo, které někdo musí vyplnit výpočtem. Buď statik dodavatele, nebo vy. Moje rada je nudná a levná: než podepíšete objednávku, vyžádejte si písemně technologický předpis obetonování, hladinu podzemní vody na svém pozemku a třídu zatížení poklopu. Tři věty na papíře, které rozhodnou o tom, jestli vám nádrž za třicet tisíc vydrží dvacet let, nebo vyplave při první jarní vodě.
V praxi ano, prodejci to sami označují za synonymum; zákon ale používá termín bezodtoková jímka.
ČSN 75 6081, název Žumpy.
Vodotěsná a plynotěsná podzemní jímka bez odtoku pro splaškové odpadní vody z domu.
Průtoková nádrž o dvou nebo třech komorách, která vodu mechanicko-biologicky čistí.
Protože stejné slovo nese i vsakovací jáma, nádrž na dešťovou vodu a přečerpávací šachta.
Jedna z těch staveb se musí vyvážet a dokládat, druhou vyhláška naopak nařizuje.
Ne. Rozhoduje, co do ní teče.
Ve vodním zákoně č. 254/2001 Sb. a ve vyhlášce č. 501/2006 Sb.
Časté dotazy
Jaký je rozdíl mezi jímkou a žumpou?
V praxi žádný, v jazyce úřadu ano. Prodejci to říkají otevřeně: jímky jsou „Stejné jako žumpy, jde o synonymum“, a definují je jako „Jednokomorové rezervoáry shromažďující odpadní vodu a splašky, nemají odtok“. Vodní zákon č. 254/2001 Sb. ale používá termín bezodtoková jímka a česká technická norma ČSN 75 6081 nese název Žumpy. Odborná definice zní: „Žumpa je vodotěsná a plynotěsná podzemní jímka (nádrž) bez odtoku, ve které jsou shromažďovány splaškové odpadní vody z domu.“ Problém není v tom, že by se ta dvě slova pletla mezi sebou. Problém je, že stejným slovem se prodává i vsakovací jáma a nádrž na dešťovou vodu, což jsou právně úplně jiné stavby.
Smím udělat vsakovací jímku na odpadní vodu?
Ne. Vodní zákon v § 38 odst. 9 stanoví, že „Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno.“ Výjimečné vsakování přes půdní vrstvy je u staveb pro bydlení omezeno tak, že „nesmí celkově přesáhnout 15 m3/den“, a jde o povolovaný režim, ne o svépomocnou jámu. Hydrogeologický posudek navíc žádá vzdálenost dna vsakovacího prvku „minimálně 1,0 m nad nejvyšší hladinu podzemní vody“. Co naopak vsakovat musíte, je dešťová voda: § 5 odst. 3 vodního zákona ukládá stavebníkovi „zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek“ a vyhláška 501/2006 Sb. v § 20 odst. 5 nařizuje řešit je „Přednostně jejich vsakování“.
Kolik je pokuta za nelegální vsakování splašků?
Záleží na tom, kdo odpovídá. Oficiální metodika ministerstva životního prostředí uvádí pro fyzické osoby pokutu do 100 000 Kč a pro právnické osoby či podnikatele do 500 000 Kč. Vodní zákon v § 125a uvádí u právnických osob sankci až 5 000 000 Kč. Weby prodejců nádrží pak nabízejí celý ceník: jeden píše u fyzické osoby 20 000 Kč, jiný 50 000 Kč za nelegální trativod nebo přepad septiku, další 100 000 Kč a čtvrtý až 500 000 Kč pro fyzickou osobu a 1 000 000 Kč pro právnickou. Když se prodejce a metodika ministerstva liší pětinásobně, řiďte se metodikou.
Kolik stojí jímka a poklop?
U betonové desítky jdou ceny od 31 000 Kč bez DPH za jednokomorovou a 33 000 Kč bez DPH za dvoukomorovou u internetových prodejců, přes 34.500,-kč a 36 000 Kč bez DPH u dalších, po 45 190,00 Kč bez DPH, tedy 54 678,00 Kč s DPH. Výrobcova kruhová žumpa o 10,6 m3 ale stojí 96 700,78 Kč s DPH a dvoukomorová o 8,0 m3 dokonce 100 676,84 Kč s DPH. Plastové: 4 m³ k obetonování za 17 900 Kč, 6 m³ k obetonování za 21 650 Kč, 6 m³ dvouplášťová hranatá za 41 800 Kč, 9 m3 dvouplášťová za 55 055 Kč s DPH. Poklopy podle třídy zatížení: A15 za 2 175,58 Kč, B125 za 3 483,59 Kč, D400 za 6 439,62 Kč a plastový D400 za 9 836,09 Kč, E600 za 6 788,10 Kč, vše s DPH.
Jak často se jímka vyváží a co musím doložit?
Frekvenci zákon nestanoví, doklady ano. Podle § 38 odst. 8 vodního zákona, ve znění účinném od 1. 1. 2021, platí: „Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování odvozem na čistírnu odpadních vod a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí předložit doklady o odvozu odpadních vod za období posledních dvou kalendářních let.“ Ceny za odvoz: fekální služba účtuje 3 192 Kč za 3 m³ a 3 976 Kč za 10 m³, veřejný provozovatel za vývoz do 5 m³ podle pásma od 2 880 Kč do 4 430 Kč. Těsnost nádrže se navíc podle expertní zkušebny ověřuje v předepsaných periodách, obvykle min. 1x za 5 let.
Redaktor a badatel domovního čištění odpadních vod
Sestavuje nezávislé návody o septicích, žumpách a domovních čistírnách. Porovnává předpisy (vodní zákon 254/2001 Sb., vyhlášky, ČSN) s reálnými ceníky vývozu a montáže a se zkušenostmi majitelů domů z diskuzních fór.